Názory a argumenty

Neúspěšný pokus o impeachment amerického ministra obrany Peta Hegsetha předznamenává, jak se bude v příštích měsících vyvíjet americká politika po drtivé porážce republikánů ve volbách do Kongresu a postů guvernérů. Skutečnost, že republikáni odmítli ve Sněmovně reprezentantů impeachment, který navrhl republikán Thomas Massie, znamená, že prezident Donald Trump prozatím nemusí ve své politice měnit nic zásadního.

Pod americkým ministrem obrany se rozhoupalo křeslo, a to kvůli návrhu na ústavní žalobu, která na něj byla v Kongresu podána. Spor o budoucnost Peta Hegsetha je odrazem řady trhlin současné americké politiky. I proto se prozatím pravděpodobně udrží ve funkci.

Pokud se nestane něco mimořádného, zvolí členové německého Spolkového shromáždění koncem ledna příštího roku do čela státu poprvé ženu. Největší šanci zaujmout místo po prezidentu Franku-Walteru Steinmeierovi, který už dokončuje své druhé období, má politička za bavorské křesťanské sociály Ilse Aignerová.

V současnosti jsou ve Sněmovně dvě zákonné novely, vyhlížející jako šité na míru premiérovi. Jedna ho má zbavit hrozby odsouzení v kauze Čapí hnízdo, druhá střetu zájmů, který se premiérovi ani napodruhé nepodařilo zamaskovat.

Z médií se člověk už téměř nepřetržitě dozvídá, jaké hrozby kolují kolem umělé inteligence, jak se agenti vymykají lidské kontrole, jak škodí hackeři a podobně. Je kouzlem nechtěného, že sektorem nyní otřásá skandál pocházející z čistě lidského prostředí. Milostný románek a bondovka současného světa v jednom, která, trochu cynicky řečeno, má velkou šanci stát se příštím hitem Netflixu.

Česko v pohodě. Jen kdyby ČNB nezvýšila sazby. Pete Hegseth, první oběť vnitrorepublikánského boje. Šéf Nvidie rozehrál hollywoodský thriller s prvky červené knihovny. Novely jak premiérovi šité na míru. Jak si bavorský premiér Markus Söder prosadil „svou“ prezidentku. Moderuje Ondřej Konrád.

Menší školení z finančnictví zdarma poskytli politici a ekonomové. Poděkování od vděčných občanů si zasluhuje především premiér Andrej Babiš (ANO), který diskusi vyvolal.

Viktor Orbán se roky tvářil jako nejbližší spojenec Andreje Babiše (ANO). Ale musel prohrát volby a být odstaven od moci, aby se v Praze mohlo vůbec poprvé konat společné zasedání české a maďarské vlády.

Práce zprostředkovaná přes digitální platformy – nejznámějším příkladem jsou služby nejrůznějších kurýrů či tzv. alternativní taxislužby – se natolik rozmohla, a zároveň panovalo podezření, že jsou takto pracující lidé na platformách závislejší, než jak ty se rády tváří, že Evropská unie přistoupila k jejich regulaci. Do budoucna se má automaticky jednat o klasický zaměstnanecký poměr a je na platformách případně dokázat opak.

Macinka by měl být za hrubost vyloučen do konce zápasu. Z lepší ochrany platformových pracujících menší ochrana pro všechny. Maďarsko je znovu náš skoro soused. Magyar se ukazuje jako velký pragmatik. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Jan Fingerland.

Snem většiny politiků je shromáždit za sebou co nejpočetnější a co nejpestřejší skupinu občanů. Předsedovi Motoristů a vicepremiérovi Petru Macinkovi se ovšem podařil onačejší kousek – popudit prakticky všechny proti sobě. To je pozoruhodný výkon i na zkušeného provokatéra. Natož na ministra zahraničí, od kterého by jeden čekal, že bude umět jíst příborem, vést nenucenou konverzaci a být galantní.

Deficit státního rozpočtu na příští rok má dosáhnout 386 miliard korun. Vláda se zavázala, že by měl v dalších letech klesat, zatím ale není jasné, jak to chce udělat. Stále častěji se jako řešení jeví sektorové daně. První z nich, která se podle vládou definovaných a schválených podmínek reálně týká společnosti Orlen Unipetrol, je ve Sněmovně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kyjevský starosta Vitalij Kličko se do sebe pustili kvůli tíživé situaci v dodávkách elektřiny a vody v hlavním městě. Tu před nadcházející zimou vyostřují neutichající vzdušné údery Ruska na energetické kapacity v Kyjevě i dalších ukrajinských městech.

Vládní politici, včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), nemohou pochopit, proč se zákon o zrušení poplatků médií veřejné služby stal spouštěčem tak velkého občanského rozčilení. A proč stávkami a neposlušností hrozí i vysoké školy. Vždyť, jak říká ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), nejde o svobodu slova ani o demokracii, nýbrž „jen“ o to, kolik peněz mají veřejnoprávní média dostat a co za to mají pro občany vyrábět.

Česko už je oficiálně černým pasažérem v NATO. Říká si o vyhazov. Zdražíme hypotéky, snížíme úročení vkladů. Tak by mělo znít vysvětlení zavedení sektorové daně na banky. Kyjev hoří, Kličko a Zelenskyj se dohadují. Spor o média není bojem o peníze, nýbrž o přijatelnou politickou kulturu. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

Partneři v NATO už si musí říkat, že si z nich Česká republika dělá legraci. Ovšem ve věci, kde se nežertuje, protože jde o bezpečnost občanů všech členů Aliance.

Bude tomu už dvacet let. Ve sněmovní pivnici proti mně usedl mladý novinář, který se chtěl něco dovědět o zákulisí politiky a sociální demokracie obzvlášť. Ve skutečnosti jsem se ale v tom okamžiku začal já učit od něj.

Čínské úřady zablokovaly nákup části mezinárodní průmyslové skupiny ABB. Zní to jako banální zpráva, ale hodně vypovídá o dnešním světě. Švédsko-švýcarský koncern ABB totiž sice sídlí v Evropě, jenže v Šanghaji vybudoval i s pomocí tamní administrativy obří továrnu na chytré roboty pro firmy. A právě tu chtěl koupit známý japonsko-americký investor Masajoši Son se svým fondem SoftBank. Ale tvrdě narazil.

Bobby Pulido se konečně může vyspat. Oblíbený zpěvák žánru Tejano, tedy texasko-mexické hudby s chytlavými melodiemi, které člověk jen tak nedostane z hlavy, před lety proslul především písní Desvelado. Zpívá v ní o bezesných nocích a hledání té pravé. Teď si může vedle ceny Latin Grammy vystavit na poličku také osvědčení o zvolení do amerického Kongresu za jižní Texas.

Republikánská strana zažila těžké nevítězství v Kongresu i jinde. To mimo jiné signalizuje konec jedné éry a začátek nějaké nové. Například i ve vztahu mezi dosud nezpochybňovaným Donaldem Trumpem a jeho republikánskou stranou.

Uvažovat nad jedním, byť zajímavým volebním modelem je ošidné. Každý si v něm může najít, co chce, a lze udělat rychlé, efektní a zpravidla mylné závěry. Vždy je dobré se dívat nejen na momentální čísla, ale zejména na trendy. A především na to, co se skrývá pod nimi.

Výsledky amerických voleb do Kongresu i výsledky našich komunálních voleb naznačily limity populismu. Jak Donald Trump, tak do určité míry i Andrej Babiš se ocitli v pasti svých předvolebních slibů.

Nejde o to porazit Babiše, ale porazit populismus. Trump možná zamíří do předčasného důchodu. Latinoameričané v USA. Náš hlas není samozřejmost. Čína si své technologie brání. Západ může jen vzpomínat. Dvě vášně Patrika Eichlera.

Moderuje Petr Schwarz.

Není to tak dávno, co se třicátník Michal Strnad stal nejbohatším Čechem a zároveň i nejbohatším člověkem z postkomunistické části Evropské unie. Přihodilo se to díky byznysovému talentu jeho otce Jaroslava, který sázel na vojenský průmysl dávno předtím, než se z toho stala salonní móda.

Na konci října proběhl v Moskvě v pořadí již třetí rusko-africký summit, který prezident Putin pořádá od roku 2019. Zúčastnily se ho delegace ze 48 afrických zemí. Summit měl ukázat, že Rusko navzdory válce proti Ukrajině a západním sankcím není mezinárodně izolované. A také že hodlá aktivně omezovat evropský vliv v Africe.

Když byl nedávno v maďarských volbách na hlavu poražen dosavadní premiér Viktor Orbán, zavládlo přesvědčení, že nový režim pod taktovkou vítěze Magyara přestane hrát v Evropské unii roli proruského potížisty a Maďarsko se stane spolehlivou součástí Evropy. Očekávání se naplnila částečně.

Začalo to, když ukrajinští protikorupční detektivové napíchli telefon jistému Serhijovi Kropivovi, ambicióznímu zástupci šéfa jednoho z odborů ukrajinské generální prokuratury. A narazili na zlatou žílu.

Kvůli napjatým vztahům s prezidentem Donaldem Trumpem sledovala americké kongresové volby pozorně také Evropa. Drtivé vítězství demokratů jí dává naději na vstřícnější Kongres, hlavní slovo v zahraniční, bezpečnostní a obchodní politice bude ale nadále mít šéf Bílého domu. Výrazné zlepšení transatlantických vztahů tak čekat nemůžeme. Výsledek volebního klání v USA se ale projeví na evropských nacionalistických hnutích, soudí zahraničněpolitický analytik Filip Nerad.

Evropští nacionalisté se definitivně odvrátí od poraženého Trumpa. Protikorupční operace Karthágo pokračuje. Nad pádem Vučiče Evropská unie jásat nejspíš nebude. Putinův africký summit s protizápadní rétorikou. Miliardář z východu.

Důležité americké volby v polovině prezidentského období, zvané midterms, skončily drtivým vítězstvím demokratů a debaklem pro republikány prezidenta Trumpa. S tím, že demokraté mohou ovládnout Sněmovnu reprezentantů, se víceméně počítalo, volby ale skončily i jejich výrazným vítězstvím v Senátu, kde jejich triumf tak očekávaný nebyl.

Moderuje Petr Schwarz.

Když Donald Trump záhy po druhém vstupu do Bílého domu rozpoutal těžko pochopitelnou, nahoru dolů létající hru s celními tarify pro země Evropské unie a mluvit o anexi Grónska, součásti Dánského království, tehdejší lídr české opozice Andrej Babiš (ANO) vůči němu poněkud ochladl. Ještě ho přímo nekritizoval, ale Trumpem jasně inspirovanou kšiltovkou v červené barvě amerických republikánů s nápisem v podstatě kopírujícím heslo hnutí MAGA víceméně odložil.

Izraelské arabské strany při jednání s prezidentem Jicchakem Herzogem podpořily kandidaturu Gadi Eisenkota na premiéra, i když jeho strana zaostala za Likudem. Tím otevřely cestu k jeho pověření sestavením vlády bez Benjamina Netanjahua. Někteří zahraniční pozorovatelé se podivovali, proč spojení opozičního bloku s Araby nebylo zcela automatické.

List Novaja gazeta vznikl 1. dubna 1993 v Moskvě. Pomoc při vybavení redakce poskytl Michail Gorbačov. List se rychle stal jedním z hlavních nezávislých médií, proslul odhalováním korupce, válečných zločinů a zneužívání moci. Před několika dny redakci informovali o vystěhování z budovy, kde působila téměř 30 let.

Poslední kapka. Arabské strany v Izraeli. Reakce českých politiků na americké volby. Zabili nás, zní z Ruska. Koho konkrétně? A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Andrej Babiš (ANO) se nestačí divit: zrušením koncesionářských poplatků přece chtěla jeho vláda, jak to slíbila voličům, jenom snížit zátěž občanům i firmám, takže mu „nedává smysl“, proč se teď bouří i lidé, kteří televizi ani nemají. Kromě toho propagovali svého času zrušení koncesionářských poplatků přece i ODS a Piráti!

Zatímco Trumpovi republikáni prohrávají po doplňovacích volbách ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu, v Moskvě se na výsledek tohoto hlasování dívají po svém. Ruská média zdůrazňují, že Trump zůstává u moci, a ministerstvo zahraničí v Moskvě odmítá, že by tyto volby měly ovlivnit ruskou politiku vůči Ukrajině.

Když hnutí ANO vyhrálo sněmovní volby, jeho šéf neměl pochyby, že bude čtyři roky vládnout podle svých not. Odpovídaly tomu jak programové prohlášení kabinetu ANO, SDP a Motoristů, tak ministerská sestava. V opozičních řadách se ujal pojem koalice pro nevydávání, čímž se poukazovalo na hlavní motiv tohoto spojenectví, tedy zachování imunity pro Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo a pro Tomia Okamuru u plakátu s chirurgy z dovozu.

Volby do amerického Kongresu a na posty guvernérů států americké Unie skončily zdrcující porážkou Republikánské strany a prezidenta Donalda Trumpa. Ten v posledních 30 dnech před volbami vystoupil na desítkách předvolebních shromáždění, během nichž vybízel voliče, aby si představovali, že volí jeho. Přispěl tak ovšem k tomu, že se volby ještě více staly referendem především o něm a jeho nepopulární politice.

Jak změní drtivé vítězství demokratů ve volbách do Kongresu americkou politiku. Paprsek naděje v transatlantických vztazích? Zatím rozhodně ne. Rusko a USA po volbách. S hnutím ANO, nebo ke dnu? Toť otázka pro opoziční lídry. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.

Volební mapou Spojených států se přelila modrá vlna. Demokraté obsadili většinu v obou komorách Kongresu. Co bude republikánský volební výprask znamenat pro Evropu?

Největší kryptoburza světa Binance zažila před pár dny největší hackerský útok, jaký pamatuje nejen ona, ale vůbec celý obor. Zmizelo více než šest miliard dolarů. Pro trh kryptoměn, ukolíbaný a ospalý po letech růstu, je to nepříjemná rána. Důležitější je ale obecnější kyberbezpečnostní kontext – a ten není vůbec dobrý.

Vláda Andreje Babiše schválila Koncepci výstavby armády do roku 2040. Reaguje na změněnou bezpečnostní situaci, jde dál než minulá koncepce do roku 2035, je modernější, svým způsobem poučená z vývoje na Ukrajině.

Kdo by to byl čekal: vypadá to, že se nevyplácí, když během volebního roku rozpoutáte nepopulární válku, která navíc zvyšuje životní náklady. Přesně to ukazuje výsledek takzvaných midterms, které právě proběhly ve Spojených státech.

Republikáni si proklestili i proválčili cestu k porážce. Říjen 2026. Zadlužujeme se nevídanou rychlostí. Babišova koncepce výstavby armády je plánem černého pasažéra NATO, kterého mají bránit jiné země. Digizmatek na steroidech. Moderuje Ondřej Konrád.

Hospodaření státu se v říjnu zhoršilo. Kondice státního rozpočtu chřadne. Tak chmurné komentáře provázely publikaci údajů o stavu rozpočtu na konci října, když deficit překročil 230 miliard korun. Zdá se být jisté, že na konci roku překročí schodek rozpočtu 300 miliard korun, letos už počtvrté v dějinách. Prostřednictvím svých depresivních komentářů se s tím ekonomové pokoušejí smířit.

Někomu pobuřující šok, jinému žaludeční nevolnost, řadě odpovědných funkcionářů z mnoha zemí hrůzou vstalé vlasy na hlavách. To vše, a jistě mnohem víc způsobil páteční verdikt Mezinárodní sportovní arbitráže – Court of Arbitration for Sport neboli zkráceně CAS, vyhovující odvolání Ruské hokejové federace a s okamžitou platností rušící zákaz startu ruských reprezentací na pěti nadcházejících světových šampionátech v příštím roce.

V oblasti kolem Ruskem okupovaného ukrajinského města Olešky skončilo v neděli ve 22:59 místního času lokální příměří, které bylo vyhlášeno 27. října. Podle agentury AFP, která se odvolává na vysokého představitele ukrajinského prezidentského úřadu, Rusko odmítlo příměří prodloužit.

O víkendu se v řadě evropských měst konaly demonstrace. Tisíce mladých lidí protestovaly proti válkám, klimatické krizi, a hlavně rostoucím životním nákladům. V Praze, hlavním městě Česka, byl překvapivý klid. Přesto je na tom Praha po započítání cen bydlení – nájemního i vlastnického – v poměru k celkovým příjmům výrazně hůř než ostatní města.